Evropský plán pro vzácná onemocnění: co nám může přinést

Evropská pacientská organizace EURORDIS v říjnu představila dokument, který popisuje, jak by se měla v celé Evropě zlepšit péče o lidi se vzácnými onemocněními. Nic se tím okamžitě nemění. Je to ale první krok na cestě, která v minulosti přinesla řešení, jež rodiny dnes běžně využívají.

Vzácné onemocnění má podle odhadů asi 30 milionů lidí v Evropě. U dvou třetin z nich se první příznaky objeví už v dětství. Mnoho rodin má podobné zkušenosti: roky putování od lékaře k lékaři, chybné diagnózy, léky nebo klinické studie, které existují jen v zahraničí a boj o příspěvky a podporu. Právě tyto problémy se nový dokument snaží řešit.

Co je „Blueprint“?

Evropský plán pro vzácná onemocnění (European Blueprint for Rare Diseases) vytvořila organizace EURORDIS, která sdružuje přes tisíc pacientských organizací převážně z Evropy. Patří mezi ně i Česká asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO), která se na přípravě dokumentu také podílela Na jeho vzniku  během deseti měsíců spolupracovali pacienti a pacientské organizace, lékaři, vědci, úředníci i výrobci léků.

Blueprint popisuje, jak by měla Evropská unie postupovat, aby se zlepšila situace pacientů se vzácnými onemocněními. Cílem je, aby podle něj Evropská komise připravila oficiální akční plán EU pro vzácná onemocnění. Ten by se pak mohl promítnout do změn ve zdravotní a sociální oblasti jednotlivých členských států. Je to dlouhá cesta, ale podobným postupem se v minulosti už podařilo dosáhnout významných změn.

O co plán usiluje

Dokument navrhuje 18 kroků v šesti oblastech. Vychází z čísel, která ukazují, jak situace vypadá dnes.

  • Rychlejší diagnóza. Dnes trvá cesta od prvních příznaků ke správné diagnóze v průměru téměř pět let. Téměř šest z deseti pacientů dostane nejdřív špatnou diagnózu. Dokument navrhuje, jak rychleji dostat pacienta ke správnému specialistovi, jak lépe koordinovat evropská doporučení pro novorozenecký screening a zajistit dostupnější genetické testování.
  • Specialisté bez ohledu na bydliště. Čtyři z deseti pacientů se nikdy nedostanou do specializovaného centra. Návrh chce aktualizovat národní plány pro vzácná onemocnění, posílit evropské referenční sítě a usnadnit léčbu v zahraničí u nejvzácnějších onemocnění.
  • Pomoc i mimo nemocnici. Osm z deseti lidí se vzácným onemocněním žije s postižením a sedm z deseti pacientů nebo pečujících musí omezit práci, nebo ji dokonce zcela opustit. Plán navrhuje propojit zdravotní a sociální péči a zapojit rodiny do nastavování služeb.
  • Aby nemoc „existovala“ v systému. Pokud se vzácné onemocnění v nemocničních záznamech správně neoznačí, ve statistikách zmizí a nikdo pro něj neplánuje peníze ani služby. Dokument prosazuje jednotné označování vzácných onemocnění (tzv. ORPHAkódy) a lepší registry pacientů.
  • Výzkum podle potřeb pacientů. Asi 95 % vzácných onemocnění nemá schválenou léčbu. Návrh usiluje o to, aby se výzkum financoval podle toho, co pacienti nejvíce potřebují, a aby pacienti byli partnery výzkumníků.
  • Dostupné léky. I po schválení léku v EU se na rozhodnutí o jeho úhradě čeká v průměru 578 dní, v některých zemích dokonce přes 900 dní. Plán navrhuje rychlejší a spravedlivější přístup k lékům a zdravotnickým prostředkům napříč Evropou a lepší možnosti, jak získat nový lék ještě před jeho schválením, pokud žádná jiná léčba neexistuje.

Dokument kromě toho požaduje, aby budoucí plán EU měl měřitelné cíle a vlastní financování a aby se na rozhodování o něm podíleli i pacienti.

Bude to fungovat?

Na podobný dokument se dá snadno dívat jako na „papír pro politiky“. Historie ale ukazuje, že z takových návrhů vznikla řešení, která dnes pomáhají konkrétním lidem. Nejlepším příkladem jsou evropské referenční sítě (ERN), které propojují specializovaná pracoviště po celé Evropě.

Že k lepší péči o lidi se vzácnými onemocněními je potřeba hlubší mezinárodní spolupráce, nepochyboval nikdo. O tom, jak by taková spolupráce měla vypadat, se mezi odborníky a pacienty hovořilo už před rokem 2010. V roce 2011 jim dala právní základ evropská směrnice o přeshraniční zdravotní péči a v roce 2017 zahájilo činnost prvních 24 sítí, do kterých se zapojilo přes 900 pracovišť z celé Evropy. Evropské referenční sítě (ERN) dnes fungují a postupně se začleňují do našeho zdravotnictví.

Blueprint je tedy teprve začátek. Aby se opatření, která obsahuje, projevila v praxi, musí projít mnoha kroky na úrovni EU. Poté bude třeba změny uskutečnit také v našem zdravotnictví a v sociální oblasti. Naše zkušenosti ukazují, že cesta ke změně není ani krátká, ani jednoduchá. Je ale schůdná, a proto o prosazení plánu usilujeme.

Anna Arellanesová

Další zdroje informací

Zpráva Eurordis o vydání Evropského plánu pro vzácná onemocnění.

Shrnutí dokumentu.

Plné znění European Blueprint for Rare Diseases.