X-vázaná agamaglobulinemie (Brutonova agamaglobulinemie, XLA) je klinicky variabilní formou izolované agamaglobulinemie, dědičné poruchy imunity, která je u postižených mužů charakterizována opakovanými bakteriálními infekcemi v kojeneckém věku.
Odhadovaná prevalence XLA je 1 : 350 000 až 1 : 700 000. Počet případů za rok není znám. Onemocnění bylo hlášeno u různých etnických skupin po celém světě. Postihuje pouze muže a ženy jsou jeho asymptomatickými přenašečkami.
Postižení jedinci jsou v prvních měsících života obvykle zdraví díky přetrvávajícím imunoglobulinům od matky. U většiny pacientů se do dvou let života začnou objevovat opakované nebo přetrvávající bakteriální infekce, nejčastěji způsobené Streptococcus pneumoniae a Haemophillus influenzae: záněty středního ucha, záněty spojivek, sinusitidy, infekce dýchacích cest, průjmy a kožní infekce (impetigo, celulitida, abscesy a furunkly). Dalšími závažnými průvodními infekcemi mohou být empyém, meningitida, sepse nebo septická artritida. Pyodermie nebo celulitida (spojená s neutropenií) a pseudomonádová nebo stafylokoková sepse jsou častými příznaky tohoto onemocnění, zejména pak u pacientů mladších 12 měsíců. Lymfatické uzliny, mandle a další lymfatické tkáně bývají neobvykle malé nebo zcela chybí. Vzácně se u pacientů uvádí vitiligo, erytematózní vyrážka nebo alopecia totalis. Infekce mají tendenci přetrvávat i v dospělosti. Uvádí se, že postižení pacienti vykazují vyšší náchylnost k těžkým a chronickým enterovirovým infekcím. Růst a vývoj jsou obvykle normální. Někteří pacienti vykazují méně závažné klinické projevy, a proto nemusí být jejich imunodeficience odhalena až do věku 10 či více let. Mezi komplikace XLA patří progresivní postižení plic, chronická sinusitida, zánětlivé onemocnění střev, artritida a neurologické změny.
XLA je způsobena mutacemi v genu BTK (Xq21.33-q22), který se podílí na diferenciaci a zrání B-lymfocytů.
U pacientů s opakujícími se nebo přetrvávajícími záněty středního ucha, pneumonií, sinusitidou a záněty spojivek, jež jsou přítomny před dosažením věku pěti let nebo závažnými bakteriálními infekcemi, jako je sepse, meningitida, celulitida nebo empyém by měla být zvážena diagnóza XLA. Na tuto diagnózu může upozornit též rodinná anamnéza s přenosem vázaným na chromozom X. Podezření lze potvrdit krevními testy, jež prokážou nízkou hladinu imunoglobulinů v séru a výrazně snížené počty B-lymfocytů. Ke stanovení nebo potvrzení diagnózy lze také využít molekulárně-genetického vyšetření.
Diferenciální diagnóza zahrnuje autozomálně recesivní či dominantní agamaglobulinémii, běžnou variabilní imunodeficienci (CVID), syndrom hyper IgM a těžkou kombinovanou imunodeficienci (SCID).
Po identifikaci mutace způsobující onemocnění v rodině je možná prenatální či preimplantační diagnostika.
XLA, jak název napovídá, má X-vázaný vzor dědičnosti. Téměř 50 % případů je familiárních, u ostatních případů se předpokládá, že souvisí s mutacemi de novo. Členům postižených rodin by mělo být poskytováno genetické poradenství.
Pro XLA neexistuje žádná léčba, která by vedla k úplnému vyléčení. Kontroly nad onemocněním lze dosáhnout podáváním gamaglobulinů. Lze je podávat intravenózně (400-600 mg/kg každé 3 až 4 týdny) nebo subkutánně (100 mg/kg každý týden). Terapie by měla být zahájena v co nejranějším věku. Někteří imunologové prosazují opakované, profylaktické podávání antibiotik a léčbu akutních infekcí prodlouženým podáváním maximálních dávek antibiotik.
Většina pacientů s XLA vede normální život. Délka života se může u některých pacientů zkrátit v důsledku komplikací, jako jsou závažné infekce a chronické poškození plic. Včasná terapeutická opatření a dodržování léčby jsou hlavními faktory ovlivňujícími délku života.
Text článku je převzat z referenčního portálu Orphanet. Redakčně upraveno.
