Friedreichova ataxie (FRDA) je dědičné neurodegenerativní onemocnění klasicky se projevující progredující ataktickou chůzí, ataxií končetin, dysartrií (špatným vyslovováním), dysfagií (problémy s polykáním), poruchou okohybných svalů, ztrátou hlubokých šlachových reflexů, příznaky spojenými s poškozením pyramidální dráhy, skoliózou a v některých případech kardiomyopatií, diabetem, ztrátou zraku a vadami sluchu.
Prevalence FRDA u evropské populace se odhaduje na 1 : 20 000 až 1 : 50 000.
FRDA se obvykle začíná projevovat v dětství nebo dospívání. Prvními příznaky bývají neobratnost a ataktická chůze, často jsou následovány poruchami pyramidové dráhy, ataxií horních končetin a dysartrií. Okulomotorické projevy se objevují také časně a zahrnují problémy s fixací (sakadické oscilace) a nystagmus. Později může dojít i ke ztrátě zraku. Sluchová neuropatie (u 8–39 % případů) vede k poruchám sluchu. Inteligence se zdá být nedotčena. Ve většině případů je přítomna areflexie a ztráta distálního čití. Dysfagie je zpočátku mírná, ale u pokročilého onemocnění může vést k dušení jídlem a tekutinami. Skolióza a deformity chodidla (pes cavus a talipes equinovarus) mohou být přítomné od mírných forem až po závažné. Spasticita, pozorovaná později v průběhu onemocnění, může u některých pacientů vést k diskomfortu, bolesti, problémům s polohováním a ke kontrakturám. Postižení srdce (typicky hypertrofická kardiomyopatie) se obvykle vyvíjí později v průběhu onemocnění, ale vzácně se může projevit dříve než neurologické symptomy. Diabetes mellitus se projevuje také později u až 30 % případů. U některých pacientů byla zaznamenána hyperaktivita močového měchýře. Průměrná doba mezi nástupem příznaků a plnou závislostí na invalidním vozíku je 15,5 roku (v rozmezí od 3 do 44 let). Bylo popsáno několik atypických fenotypů, ale překryv projevů je významný.
FRDA je obvykle způsobena nestabilní expanzí GAA umístěnou v intronu 1 genu FXN (9q21.11) kódujícího protein frataxin. Může ale jít i o bodové mutace. Mutovány musí být obě kopie genu. Funkce této bílkoviny není v současné době zcela objasněna, ale poslední teorie se kloní k tomu, že onemocnění je způsobeno poruchou mitochondrií. Nedostatek funkčního proteinu vede k progresivnímu poškození centrálních a periferních nervů. Délka kratší alely nepřímo koreluje jak s věkem nástupu, tak s dobou mezi nástupem a upoutáním na invalidní vozík a přímo koreluje s prevalencí kardiomyopatie.
Při elektromyografii je u motorických nervů rychlost vedení vyšší než 40 m/s a chybějící či snížený akční potenciál u senzorických nervů. EKG odhaluje inferolaterální nebo rozšířenou inverzi T-vlny. Při vyšetření magnetickou rezonancí může být patrná atrofie míchy či mozku. Molekulárně genetické testování pak může odhalit mutace v genu FXN, čímž je diagnóza potvrzena.
Diferenciální diagnóza zahrnuje syndrom Charcotův-Marieho-Toothův typu 1 a 2, ataxii s deficitem vitaminu E, ataxii s okulomotorickou apraxií typu 1 a 2 a další ataxie s časným nástupem.
V rodinách se známou mutací je možná prenatální či preimplantační diagnostika. FRDA se dědí autozomálně recesivně. Je možné genetické poradenství.
Na FRDA v současnosti neexistuje žádný lék a péče o pacienty je vždy multidisciplinární. Fyzioterapie a používání pomůcek pro chůzi, protéz a invalidních vozíků pomáhá udržovat aktivní životní styl. Logopedická péče může být v některých případech nezbytná. Při spasticitě se zařazují protahovací programy, použití rámových dlah a léčebných prostředků (baklofen a botulotoxin). Péče o onemocnění srdce zahrnuje nasazení antikoagulantů, antiarytmik a kardiostimulátoru. Pacienti s diabetes mellitus obvykle potřebují inzulín. V pozdějších stadiích může být zapotřebí perkutánní endoskopická gastrostomická sonda (PEG). Pacientům je nabízeno také psychologické poradenství. Každoroční kontrola by měla zahrnovat EKG, echokardiografii a vyšetření glykémie a glykovaného hemoglobinu (HbA1c).
Ačkoliv se prognóza onemocnění zlepšila, kvalita života je stále významně ovlivněna. Průměrná délka života pacientů je asi 40 let v závislosti na věku prvních příznaků a přítomnosti diabetu a kardiomyopatie. Smrt je obvykle způsobena především onemocněním srdce (srdeční selhání či arytmie) a bronchopneumonií.
Text článku je převzat z referenčního portálu Orphanet. Redakčně upraveno.
