Orpha kód:1465
Definice onemocnění
Coffinův-Sirisův syndrom (CSS) je vzácné dědičné onemocnění s postižením intelektu, které je charakterizováno širokým spektrem fenotypových projevů. Typické je opoždění psychomotorického vývoje a variabilní klinické příznaky, ke kterým nejčastěji patří aplazie nebo hypoplazie distálního článku či nehtu pátého prstu a abnormální facies. Kombinace klinických projevů je nekonstantní.
Epidemiologie
Dosud bylo klinicky popsáno více než 150 geneticky potvrzených případů CSS. Přesná prevalence a incidence onemocnění nejsou známy, avšak onemocnění je pravděpodobně poddiagnostikováno.
Klinický popis
CSS je klinicky i geneticky heterogenním onemocněním. Klinické projevy zahrnují široké spektrum hlavních a vedlejších nálezů. Mezi hlavní charakteristické projevy řadíme mírné až těžké vývojové nebo kognitivní opoždění, tento nález je popisován u všech pacientů. Téměř u všech pacientů je přítomna hypoplazie nebo aplazie nehtu nebo distálního článku pátého prstu a hrubé rysy obličeje, které často pozorujeme až postupně s vývojem pacientů. Typické obličejové rysy zahrnují silné obočí, dlouhé řasy, široký kořen nosu, velká ústa se silnými, evertovanými rty a abnormální posazení či tvar ušních boltců. K dalším projevům patří malý vzrůst, neprospívání, potíže s krmením, mikrocefalie. Na očích bývá častým nálezem katarakta, pokles horního víčka, šilhání. Z kardiologických nálezů u pacientů vidíme vrozené srdeční vady (defekty komorového nebo síňového septa, Fallotova tetralogie, perzistující ductus arteriosus). Z dalších příznaků pozorujeme hypertrichózu na pažích, obličeji a zádech a řídké vlasy. Vedlejší projevy mohou zahrnovat neurologické nálezy jako Dandy-Walkerova malformace, abnormní gyrifikace, ageneze corpus callosum, křeče, hypotonie. Dále lze u pacientů zjistit poruchu sluchu, hypermobilitu kloubů, malformace urogenitálního traktu a časté infekce. V kojeneckém a dětském věku diagnostikujeme obvykle opoždění vývoje a skoliózu.
Etiologie
Jako příčina CSS byly popsány heterozygotní patogenní sekvenční varianty nebo genomové přestavby v následujících devíti genech (od nejvyššího po nejnižší podíl hlášených případů): ARID1B (6q25.3), SMARCA4 (19p13.3), SMARCC2 (12q13.2), ARID1A (1p36.11), SOX11 (2p25.2), DPF2 (11q13.1), SMARCB1 (22q11.23), SMARCE1 (17q21.2) a ARID2 (12q12).
Tyto geny kódují podjednotky komplexu BAF, který se podílí na regulaci genové exprese během vývoje.
Diagnostické metody
Dosud neexistují jednotná klinická kritéria pro diagnostiku CSS. Diagnóza je obecně založena na přítomnosti hlavních a alespoň jednoho vedlejšího klinického znaku a může být potvrzena molekulárně-genetickým testováním příslušných genů. Nedávné studie ukázaly, že hypoplazie nebo aplazie nehtu nebo distálního článku pátého prstu nemusí být konstantním nálezem. U pacientů byly popsány také mikrodelece zahrnující gen ARID1B (6q25.3).
Diferenciální diagnostika
V rámci diferenciální diagnostiky lze uvažovat o dalších syndromech: Nicolaidesův-Baraitserův syndrom, brachymorfismus-onychodyzplazii-dysfalangismus, syndrom DOOR, syndrom hyperfosfatázie s intelektovým postižením, Borjesonův-Forssmanův-Lehmannův syndrom, Wiedemannův-Steinerův syndrom, Rubinsteinův-Taybiho syndrom a syndrom Cornelia de Lange. Fetální hydantoinový syndrom může rovněž CSS napodobovat.
Prenatální diagnostika
Onemocnění vzniká obvykle v důsledku de novo události, proto může být prenatální diagnostika obtížně použitelná. Riziko opakování stejného onemocnění pro další dítě zdravých rodičů by mělo být nízké, pokud je známa příčina CSS, lze nabídnout prenatální diagnostiku nebo preimplantační genetické testování embryí k vyloučení rizika z případného gonadálního mozaicismu u některého z rodičů pacienta.
Genetické poradenství
U pacientů s prokázanou patologií v genu ARID1B byl popsán autozomálně dominantní přenos onemocnění. Avšak většina případů je způsobena AD dědičnými patogenními variantami vzniklými de novo. Genetické poradenství by mělo být nabídnuto rodičům pacienta k vyloučení minimálních projevů a osobám s prokázanou kauzální příčinou syndromu s informací, že existuje 50% riziko přenosu patogenní varianty na potomky pacienta.
Léčba a management
Léčba pacientů s CSS je multioborová, v zásadě podpůrná a symptomatická. Doporučuje se ergoterapie, fyzioterapie a logopedie. Vývoj a příjem potravy by měly být pečlivě sledovány a pacienti by měli pravidelně podstupovat oftalmologická a audiologická vyšetření. Specifická péče je individuální dle projevů nemoci (sledování na neurologii, kardiologii, nefrologii,…).
Prognóza
Prognóza je nepříznivá u těžce postižených pacientů. V dětství může docházet k aspirační pneumonii, křečím, záchvatům. Byla popsána souvislost s rozvojem nádorů, včetně schwannomatózy.
Text článku je převzat z referenčního portálu Orphanet. Redakčně upraveno.
