Klasická homocysteinurie je onemocnění způsobené nedostatkem enzymu cystathionin β-syntázy (CbS) a vyznačuje se postižením očí, kosterního, centrálního nervového a cévního systému.
Incidence
Podle údajů shromážděných ze zemí, kde se prováděl screening více než 200 000 novorozenců, je kumulovaná míra záchytu deficitu CbS 1 : 344 000. V některých oblastech je hlášená incidence na základě klinických případů přibližně 1 : 65 000. V poslední době vedl screening mutací genu CBS ke zjištění incidence 1 : 20 000.
Příznaky
Pacienti po narození nemají žádné příznaky. Bez léčby ale onemocnění progreduje. Mezi příznaky onemocnění patří luxace oční čočky (vysunutí z normální polohy díky nedostatečnosti jejího závěsného aparátu) a výrazná krátkozrakost, změny dolních končetin – vbočení kolenních kloubů a výrazné vyklenutí klenby chodidla se zvýšeným nártem, nápadně dlouhé prsty či celé končetiny (dolichostenomelie, arachnodaktylie), vpáčený nebo tzv. ptačí hrudník, potíže s páteří (skolióza) a osteoporóza. Závažnou komplikací a nejčastější příčinou úmrtí pak bývá vznik krevních sraženin (trombóza) a jejich embolizace v malých i velkých cévách. Opoždění psychomotorického vývoje se zřídka projeví před prvním rokem života. U poloviny případů se objevují klinicky významné psychiatrické poruchy. Bylo popsáno také postižení jater a kůže a jejích adnex (vlasy).
Diagnóza
Příčinou onemocnění je porucha metabolismu aminokyseliny methioninu způsobená mutacemi v genu CBS (21q22.3). Tento gen kóduje protein cystathion β-syntázu, která katalyzuje přeměnu homocystein na cystathionin. Kofaktorem v této reakci je pyridoxal 5-fosfát (aktivní forma jedné z forem vitaminu B6 – pyridoxinu). Dalšími dvěma kofaktory remetylace methioninu jsou vitamín B12 a kyselina listová.
Diagnóza deficitu CbS se potvrzuje analýzou aminokyselin v krvi (včetně měření hladiny homocysteinu), stanovením enzymové aktivity CbS, nebo molekulárně-genetickým vyšetřením mutací genu CBS.
Onemocnění je dědičné autosomálně recesivním způsobem.
Léčba
Pokud se onemocnění podaří zjistit už u novorozence, léčba se soustředí především na zajištění normálního psychomotorického vývoje a prevenci rozvoje dalších komplikací. Později se zaměřuje na prevenci život ohrožujících tromboembolických příhod a zvládání dalších komplikací. V současné době existují tři uznávané způsoby léčby. Asi polovina pacientů reaguje (alespoň částečně) na podávání pyridoxinu ve farmakologických dávkách v kombinaci s kyselinou listovou a vitaminem B12. U pacientů, kteří na pyridoxin dostatečně nereagují, je léčebnou metodou dieta s nízkým obsahem methioninu doplněná o cystin, kombinovaná s užíváním pyridoxinu, kyseliny listové a vitaminu B12. Pacientům se též doporučuje podávání betainu, který pomáhá snižovat hladinu homocysteinu.
Text rubriky je převzat z referenčního portálu Orphanet. Redakčně upraveno.
