Co je fenylketonurie?

Fenylketonurie (PKU) je nejčastější vrozenou poruchou metabolismu aminokyselin typická rozvojem mírného až těžkého mentálního postižení u neléčených pacientů.

Prevalence

Prevalence PKU vykazuje značné geografické rozdíly. Odhaduje se, že v Evropě je to 1 : 10 000 živě narozených dětí s vyšší mírou prevalence v některých zemích (Irsko, Itálie). Prevalence je zvláště vysoká v Turecku: 1 : 4 000 živě narozených. U obyvatel Finska, Japonska a u afrických národů je PKU daleko vzácnější. V České republice se prevalence odhaduje na 1 : 6 500.

Příznaky

Není-li onemocnění diagnostikováno už v novorozeneckém věku, mohou se během několika měsíců po narození projevovat první příznaky, od velmi mírných až po těžké, které zahrnují postupné opoždění vývoje, zastavený růst, mikrocefalii (malá hlava), křeče, třes, ekzém, zvracení a charakteristický zápach. U neléčených pacientů se následně rozvíjí postižení intelektu, poruchy chování (hyperaktivita) a poruchy motoriky. V důsledku nedostatku tyrozinu mívají pacienti často výrazně světlou pleť. Nejčastější forma fenylketonurie s výše uvedenými příznaky bývá označována jako klasická. Byla též popsány mírnější formy onemocnění, nejmírnější z nich je známá jako mírná hyperfenylalaninémie.

Přečtete si:  S kalkulačkou v kuchyni: fenylketonurie

Fenylketonurie je způsobena širokou škálou mutací v genu PAH (12q23.2), kódujícím enzym fenylalaninhydroxylázu. Četnost mutací je mezi různými etnickými skupinami odlišná. Základní klinické projevy jsou způsobeny toxickým účinkem fenylalaninu, který se hromadí v krvi a mozkové tkáni v důsledku nepřítomnosti enzymu fenylalaninhydroxylázy, která ho za normálních okolností přeměňuje na tyrozin.

Tato porucha se dnes nejčastějši diagnostikuje díky novorozeneckému screeningu. Jedná se o onemocnění s autosomálně recesivním přenosem. Postiženým rodinám bývá poskytováno genetické poradenství.

Léčba

Základem léčby je dieta s nízkou hladinou fenylalaninu a podávání směsi ostatních aminokyselin. Doporučená hladina fenylalaninu bývá mezi 120 a 360 μmol/l u novorozenců, u starších pacientů je třeba nasadit léčbu, mají-li hladiny fenylalaninu vyšší než 600 μmol/l. Nicméně zatím neexistuje žádný konsensus týkající se úrovně fenylalaninu, při jejímž překročení by měla být zahájena léčba a doporučení o léčbě se v různých státech liší. Prognóza pacientů je různá.


Text rubriky je převzat z referenčního portálu Orphanet. Redakčně upraveno.