Fabryho nemoc, je progresivní, dědičné, multisystémové lyzozomální onemocnění vyznačující se specifickými neurologickými, kožními, ledvinnými, kardiovaskulárními, kochleovestibulárními a cerebrovaskulárními projevy.
Příznaky Fabryho nemoci
Klinický obraz představuje široké spektrum variant od mírných u heterozygotních žen, až po závažné případy klasicky postižených hemizygotních mužů, kteří nevykazují žádnou aktivitu zbytkové alfa-galaktosidázy A. Tito pacienti mohou mít všechny charakteristické příznaky – neurologické (bolest), kožní (angiokeratom), ledvinné (proteinurie, selhání ledvin), kardiovaskulární (kardiomyopatie, arytmie), kochleo-vestibulární a cerebrovaskulární (tranzitorní ishemické ataky, cévní mozkové příhody). Pacientky zaznamenávají celé spektrum příznaků – od velmi mírných až po závažné. Bolest bývá prvním příznakem Fabryho nemoci (chronická bolest popisovaná jako pálení a brnění a občasné epizody trýznivé a palčivé bolesti). Bolest může v dospělosti odeznít. Anhidróza (neschopnost se potit) nebo hypohidróza (abnormálně snížená schopnost potit se) mohou vést ke snížené toleranci tepla či fyzické námahy. Mezi další příznaky patří angiokeratomy (nezhoubné kožní nádory vznikající z krevních kapilár), změny rohovky, tinnitus (šelest či hučení v uších), chronická únava, srdeční a cerebrovaskulární abnormality (hypertrofie levé komory, arytmie, angina pectoris), dušnost a nefropatie.
Fabryho nemoc je poruchou metabolismu glykosfingolipidů způsobenou nedostatečnou nebo neexistující aktivitou lyzozomální alfa-galaktozidázy A spojenou s mutací genu GLA (Xq21.3-Q22), kódujícího enzym alfa-galaktozidázu A. Předpokládá se, že nedostatečná aktivita vede k hromadění globotriaosylceramidu (Gb3) uvnitř lyzozomů, jež spouští kaskádu buněčných změn.
Diagnostika Fabryho nemoci
Definitivní laboratorní diagnostika zahrnuje též prokázání nedostatku daného enzymu u hemizygotních mužů. Analýza enzymů může občas pomoci odhalit heterozygoty. Vzhledem k náhodné X-chromozomální inaktivaci ale bývá často neprůkazná, proto je molekulární testování žen nezbytné.
Projeví-li se nemoc v dětském věku, je nutné vyloučit další možné příčiny bolesti, jako je revmatoidní artritida a „růstové bolesti“. U některých dospělých pacientů je třeba vyloučit roztroušenou sklerózu.
Prenatální diagnóza bývá, při určení aktivity enzymu nebo testování DNA z choriových klků nebo kultivovaných amniotických buněk, z etických důvodů prováděna pouze u plodů mužského pohlaví. Je možné provádět rovněž preimplantační diagnostiku.
Fabryho nemoc je vázána na chromozom X. Genetické poradenství pro toto onemocnění bývá komplikováno formami nemoci s pozdním nástupem, jeho různými variantami a dostupností specifické terapie.
Léčba Fabryho nemoci
Nedávno byla nově zavedena specifická léčba (substituční enzymová terapie pomocí in vitro získané alfa-galaktozidázy A). Dlouhodobý výsledek terapie oběma dostupnými přípravky je v současnosti předmětem výzkumu, ale zatím se jeví jako slibný. Zvýšení hladiny enzymu pomocí farmakologických chaperonů se v součastnosti zkoumá v klinických studiích. Konvenční léčba nemoci se skládá z léčby bolesti pomocí analgetik, nefroprotekce (inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a blokátory angiotenzinových receptorů), podávání antiarytmik, zklidňujících léků nebo implantabilního kardiostimulátoru s defibrilátorem, dialýzy a transplantace ledvin.
Se stoupajícím věkem dochází k postupnému poškození životně důležitých orgánových systémů, jež může vést k selhání orgánů. Konečné stádium onemocnění ledvin a život ohrožující kardiovaskulární nebo cerebrovaskulární komplikace zkracují délku dožití u neléčených mužů o 20 a u žen o 10 let oproti běžné populaci.
Text rubriky je převzat z referenčního portálu Orphanet. Redakčně upraveno.
