Mnohočetný myelom každý rok postihne asi 1-4 pacienty ze 100 000 a představuje tak asi 1 % všech nádorových onemocnění. Vyznačuje se nadměrným zmnožením (proliferací) a růstem tzv. plazmatických buněk a jejich nesprávnou funkcí. Jde o druh bílých krvinek, které se tvoří a běžně vyskytují v kostní dřeni a jsou klíčovou součástí imunitního systému, zodpovědnou za produkci protilátek. Nadměrně velké plazmatické buňky se mohou shlukovat a vytvářet nádor či nádory v různých částech těla, zejména však v kostní dřeni. Pokud se v těle vytvoří pouze jeden nádor, bývá nález označován jako tzv. plazmocytom. Při výskytu většího počtu nádorů v těle se pro označení onemocnění používá termín mnohočetný myelom. Protilátky jsou speciálními bílkovinami, které tělo produkuje ke zneškodnění invazivních mikroorganismů, toxinů, nebo jiných cizích látek. Nadprodukce plazmatických buněk u postižených jedinců vede k výskytu abnormálně vysoké hladiny těchto proteinů v organizmu.
Mezi hlavní příznaky mnohočetného myelomu patří bolesti kostí, zejména v oblasti páteře a žeber, únava, slabost a bledost z důvodu sníženého počtu červených krvinek (anémie). Nadměrnou produkcí protilátek může být také ovlivněna funkce ledvin. Typické jsou také poruchy imunity. Ačkoliv plazmatické buňky produkují ve zvýšené míře protilátky, jde jen o jeden nebo několik málo konkrétních typů protilátek (tzv. monoklonální protilátky, vzniklé z jednoho klonu plazmatické buňky), které organismu nemůžou poskytnout dostatečnou ochranu proti nejrůznějším druhům mikroorganismů. Příčina vzniku mnohočetného myelomu není dosud známá.
Text rubriky je převzat z portálu Americké asociace pro vzácná onemocnění NORD.
